slider1

 IČO 00512630

 

aktuality

Lovili jsme 

 

 

 

 Od 1. ledna svoz popelnic v úterý každý sudý týden

   

Čarodějnice 30.4.2017 od 18,00

v každé vsi

  

Zápisy z obecní kroniky

V roce založení pamětní knihy čítá obec   Hodětín 31 dům ( i se samotami :     myslivna, hajnice a U Ryndů ), se 181   obyvatelem ( 95 mužů a 86 žen ).   Okresním městem je Bechyně na straně   severozápadní, vzdálená odtud jeden a půl hodiny cesty. Politickým okresem náleží Hodětín k Milevsku, kamž spojení má dráhou s velikou oklikou však přes Tábor. Obyvatelstvo místní obce zaměstnává se jen zemědělstvím. V zimě dělný lid zabývá se porážením stromů v lese obecním i panském, patřícím panství p. Alf. Paara v Bechyni.

Kamene v polích téměř není a nebo jest ho velmi málo. Vody zde bývá též nedostatek. Na návsi jest několik studen mělkých pro vrchní vodu a za vsí jest několik hlubánek, jež sice vodu mají stále, ale nedostačují. Obecní studna u kovárny jest podle doslechu 14 sáhů hluboká, vody je v ní dosti, ale odebírá se jen v největší nouzi. Za parných let vyschnou zde vrchní prameny, jež dodávají sem vodu a obyvatelstvo jest nuceno jezditi pro vodu voznicemi do Nové Vsi, do Blatce, nebo až do Rožberského rybníka. V roce 1921 kopal rolník Jan Molík číslo popisné 8. na své zahradě studnu. Vykopal 11 m do hloubky, 7 m dal vrtati, vody však nedostal.

Počátek Hodětína

Dle výpisu z farní kroniky v Sudoměřicích bylo v Hodětíně za cís. Josefa II. Velmi málo lidí, takže největší celolány čís. 17.,18. a 19. byly prázdny. Když se tam někdo usaditi chtěl, byla od vrchního bechyňského přinucena šafářka Rypáčková z březnického dvora se svými syny na číslech těchto se usaditi. Každému synu dala jednu ze zmíněných usedlostí, na nichž až dosud potomci těchto – Rypáčkové – hospodaří. Vdova sama usadila se na dvoře, kdež nyní u Vaňousů se říká, tj. v čísle popisném 18.

V roce

  • 1836 - 26 domů - 185 obyvatelů
  • 1880-29 domů - 209 obyvatelů
  • 1921-31 domů - 181 obyvatel.

Čeledín měl v roce 1921 ročně služby 3600 Korun, 1q pšenice, šaty, 2 košile a 2 dny potah; děvečka měla 2000 K služby, 1q pšenice, na 2 košile, šátek na hlavu pro svátek a na sváteční šaty.

Dne 8. března 1923 utvořilo se v sousední obci Březnici lihovarnické družstvo, jež do panství p. Paara v Bechyni vykoupilo prostřednictvím pozemkového úřadu Březnický lihovar za 137 tisíc K. Akcie byly po 500 K, zápisné 10 K na jednu akcii. Z naší obce upsali se rolníci

  • Fr. Rypáček č.p. 18 - 8 akcií
  • Jan Molík č.p. 8. – 8 akcií 
  • Fr.Korbel č.p. 23   - 4 akcie
  • Fr. Vácha č.p. 21 – 2 akcie        

Marie Hrušková č.p. 20 – 2 akcie

  • Jan Rypáček č.p. 5 – 8 akcií        
  • Josef Boubelík č.p. 12 – 8 akcií
  • Barbora Horáková č.p.4 – 8 akcií

Družstvo toto však 14.října 1923 přeměněno v nové s předsedou             p. Bendou , majitelem Čečkova, jehož členem zůstal odtud p. Jan Molík č.p. 8.      

V květnu 1923 prováděl zde instalaci pro elektrické světlo pan Dobrovolný z Tábora. Instalace byla prováděna zde ve 20 číslech popisných pro světlo a z nich ve čtyřech též pro motory elektrické. Instalace prováděna ve zdi a zavedení 1 světla stálo průměrně 170 K. Tuto vnitřní instalaci a elektroměr platil si každý jednotlivec sám. Přípojky od sekundární linky k jednotlivým domům zaplatila obec obnosem 10300,-K. V prosinci před vánocemi přivezen transformátor, na štědrý den připojeny elektroměry – vše upraveno, ale v roce 1923 se přece ještě nesvítilo. Dne 2. ledna 1924 našroubovány žárovky, přimontovány elektroměry a elektrické světlo prvně nasvíceno.

Za spotřebovanou 1Kvhodinu el. Proudu platí se:

  • jednotlivec pro světlo 4 K 80 h
  • Obec pro veřejné osvětlení   3 K
  • Na pohon motoru   3 K
  • Za celý rok 1924 prosvítilo se zde
  • Obec, veřejné osvětlování 29 Kvhodin
  • Všichni jednotlivci (na světlo) 594 Kvh
  • Na pohon strojů   1074 Kvh.

Dne 4. května začal pást husy p.Matěj Pouzar. Od jedné husy měl 1K 40h, z deseti husí 1 bochník chleba, od obce louku a od rolníků trochu bramborů.

V noci ze 7. na 8. března 1925 vloupali se zloději u Macháčků č.p. 17 na špýchar střechou z venku od levé strany. Vzali 2 hrnce sádla, prádlo a mouku. Chyceni nebyli.

Dne 30.března propůjčili místní majitelé svůj parní kotel lihovarnickému družstvu ze Březnice na nádraží do Sudoměřic k rozehřátí melasy, jež ve velkém sudě   ( 150 q ) ztuhla. Bylo mnoho bláta – špatně se jelo. Za vsí praskla zadní pravá náprava – nemohlo se dál. Aby kotel mohl být odvezen zpět, bylo nutno vydlužiti si nápravu od parního kotle z Komárova.

30.listopadu 1927 nezjištěný pachatel odcizil u Macháčků č.p. 17, 4 husy a několik slepic

V roce 1928 se narodilo v Hodětíně 10 dětí, čtyři občané zemřeli a uskutečnilo se 8 svateb. Koncem roku bylo celkem v místní obci 180 obyvatelů.

Dne 3.října 1929 ve čtvrtek, asi v 11,30 hodin dopolední vypukl u Blažků č.p.12 při paromlácení obilí ( parní mlátička lihovarnického družstva v Březnici ) požár, jenž jsa podporován obrovským západním větrem, rozšířil se v okamžiku po celém stavení, stodole a kolnách. V témž okamžiku přeletěl oheň k Noskovům č.p.9. a 10., k Josefu Rypáčkovi č.p. 8. a na stoh slámy Jana Rypáčka č.p.5., jenž byl hodně daleko za stodolou. Vše bylo hned v jednom velikém plameni. U Blažků shořely všechny budovy mimo špýchar, všechny zásoby obilí, píce, slámy, všechny vozy, stroje ( žací stroj, secí, pohrabáč, motor el., mlátička ), parní mlátička s lisem, 13 kusů hovězího dobytka, 3 kobyly, 2 psi, mnoho slepic, hejno kachen. Zachránili jen 3 kusy hovězího dobytka, peřiny, šatstvo, prádlo a vepřový brav.

U Nosků č.p.9 shořely všechny budovy, všechna píce, všechno obilí ( dosud nemlácené ) , všechna sláma, 10 kusů vepřového bravu. Zachránili peřiny, šatstvo, nábytek, hovězí dobytek a koně.

U Nosků v chalupě č.p.10 zachránili krávu, peřiny a šaty. Vše ostatní shořelo- též dva vepři a pes.

U Rypáčka Josefa č.p. 8. shořela stodola, kolny, svinské chlívy, asi 10 slepic a všechna sláma. Zůstalo mu vymlácené obilí ( zrno ), obytné pořadí a stáje.

K požáru dostavili se mimo místní sbor ještě tyto sbory hasičské se stříkačkami:

ze Březnice, z Hodonic, ze Sudoměřic, z Komárova, ze Svinků, z Vlastiboře, z Klečat a hasiči z Bechyně bez stříkačky.

Do večera pracovalo 7 stříkaček a v noci dvě stříkačky ( naše, Hodonická do 11 hod a pak Březnická ). Pohled na následky požáru jest hrůzný. Nejhrůznější jest u Blažků. Všude viděti jen holé zdi, u Blažků pak mezi ohořelými zdmi stájí 16 kusů zadušených a spálených krav, telat a koní. Vody na letošní suchý rok bylo k ohni dosti. Mimo oba rybníčky hojně zásobily vodou nádrže u Kosů a u Pavlíčků.

V následující dny přicházelo a přijíždělo do Hodětína obrovské množství lidu se podívati na následky požáru, poněvadž do daleka byl požár viděn a byla domněnka, že vyhořela celá ves.

V neděli dne 6. října projelo naší vesnicí tolik aut, kol a motocyklů, že jich tu nebylo tolik za všechna minulá léta. Škoda počítá se na 790 tisíc Kč.

Za rok 1931 se vypilo v obci 154 hl piva, představující obnos 40000,- Kč.

 

Hosted on MyDreams VPS server